14. března 2024
Aktuálně
Opustí domov, sbalí si nejnutnější a vyrazí na cestu do neznáma. Domov má symbolizovat bezpečí. Jenže se tam válčí. Děti se učí v podzemních krytech. Dlouho čelili hrůzám kolem sebe. Už to ale nezvládají. Strach a nejistota je přemohou... Přípěh jedné z rodin, které zkontaktovaly naše Centrum pro cizince, zapsala v češtině naše zaměstnankyně Iryna. Sama je v Česku teprve pár měsíců. Pomáhá tu krajanům. A češtinu už zvládá skvěle!
Když jsme s rodinou přijely do ČR všechno tady pro nás vypadalo hrozně. Cizí stát, cizí jazyk, jiná kultura… A nejhorší bylo to, že jsme se nemohly vrátit domu, protože doma válka. Diecézní charita nám podala ruku pomoci ihned, na začátku. Náhodou, když jme proházely mimo DCHCB, padl nám do oči inzerát o tom, že tady poskytují pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Tady nám pomohli se vším: zařídili, aby naše děti chodily do školy, nabídly nám potravinovou pomoc, sehnali pro nás ubytování. Ani si nedovedeme představit, co by s námi bylo, nebýt DCHCB, jak bychom to zvládly, když jsme absolutně ničemu nerozuměli, a nemohly se s nikým domluvit! Konečně se cítíme v bezpečí.
(Přípěh publikujeme v původním znění, není editovaný, obsahuje několik gramatických nedostatků).
