Když začala válka, dlouho váhali, zda zůstat. Nakonec poslechli přátele, sbalili čtyři malé děti a odjeli. Dnes žijí na jihu Čech, pracují, učí se česky a pomalu staví nový život – s pomocí projektu AMIF a pracovnic Diecézní charity České Budějovice.
Když začaly nad jejich městem létat rakety a drony Šáhed, pochopili, že už nejde čekat.
Na Ukrajině mě povolali do armády. Ale člen komise, když viděl, že mám malé děti, mi řekl: Raději kvůli dětem odjeďte,
vypráví otec čtyř dětí.
Cesta z Ukrajiny nebyla jednoduchá. Děti neměly pasy, a tak rodinu nejprve nechtěli pustit přes hranice. „Dva dny jsme čekali u hranic, než se našel člověk, který nám prodal jízdenky. Bylo to kritické,“ vzpomíná muž. Po několika dnech se rodina dostala do Prahy a později na jih Čech, kde se rozhodli zůstat. „Jen pár dní po našem odjezdu dopadla raketa na dům našich sousedů,“ vzpomíná. „Děti se zpočátku bály i obyčejného hluku. Připomínal jim výbuchy, jako ze Star Wars.“
Nový začátek v Česku
Rodina dnes žije v menším městě na jihu Čech. Otec pracuje jako řidič dodávky a rozváží potraviny po celé republice. Rodinu dokáže zajistit, nechce být závislý na humanitárních dávkách.
„Nemám čas studovat jazyk, musím pracovat. Do Česka jsme nepřijeli odpočívat, ale pracovat. Učím se tak za pochodu – poslouchám rádio, mluvím s lidmi,“
říká s úsměvem. Díky podpoře úřadu práce absolvoval rekvalifikaci na profesní řidičský průkaz skupiny C, což mu otevřelo cestu k lepšímu zaměstnání. Manželka zatím pečuje o děti, ale i ona se aktivně učí česky. „Od Charity jsem dostala tři učebnice, sešit a odkazy na online kurz. Dvakrát týdně se učím, hodně mluvím s lidmi – v obchodě, v autobuse, všude. Možná mám talent, nebo je to díky skvělé lektorce Aleně. Po třech měsících už rozumím a mluvím docela správně,“ usmívá se.
Pomoc, která změnila směr
O Diecézní charitě České Budějovice se rodina dozvěděla díky starostovi obce, kam se po příjezdu uchýlili. „Původně jsme nechtěli žádat o pomoc, mysleli jsme, že vše zvládneme sami,“ říká manželka. Přestože muž pracuje, zatím nezvládli našetřit peníze, které by jim stačili na zajištění nového bydlení. Díky projektu AMIF – S Charitou jako doma to ale dokázali. Finanční podpora a poradenství jim pomohly postavit se na vlastní nohy. V původním domě měli jen jednu místnost a byl hned u silnice, kde byl hustý provoz. Po narození dalšího dítěte ale uvítali možnost mít více prostoru. „Bez pomoci Charity bychom to nezvládli. Tento program nám dal šanci. Jak říkáme: ‚Dej Bůh těm lidem jen to nejlepší, protože to byla skutečná pomoc. Byl to pro nás start.‘“

